KČT přistupuje obecně při značení velmi obezřetně a s respektem k vlastnickým vztahům. Důkazem toho jsou i současná jednání o zřízení turistických značených tras nejen na Valečsku, která mají pokud možno odstranit všechny „třecí plochy“ a zamezit vzájemné nedůvěře. Samozřejmě bychom byli rádi, kdyby bylo turistické značení jako národní poklad a nehmotná památka UNESCO (doslova, protože už celá desetiletí každý rok stát a samosprávy investují do údržby a obnovy cca 15 mil. Kč, nepočítaje cenu práce stovek dobrovolných kvalifikovaných značkařů KČT) definováno a chráněno Zákonem o cestovním ruchu. Oprávněné zájmy vlastníků by se ale respektovat měly a my se o to snažíme (viz např. před lety přeložka turistické značky kolem chalupy V. Havla, která nikomu nevadila, dokud se nestal prezidentem). Na druhou stranu veřejné a staré historické cesty by měly zůstat průchodné a neměly by být z důvodu zamezení průchodu zaorávány, jako se to často děje. Jsme jediný stát na světě, který má pro turistické značení státní normu a ta musí být značkaři dodržována. Turistické značky se malují speciálně vyvinutými písmomalířskými barvami, které se nanášejí štětcem na očištěný povrch – přednostně na stromy a sloupy vedení, kterých je v terénu nejvíc. Ve vyjmenovaných případech (např. energetická zařízení, kulturní památky) je značení značkařům dokonce zakázáno. Značkař je oprávněn pouze místo upravit tak, aby značka byla příchozím viditelná, přitom nesmí strom poškodit. Co se týká umístění směrovek (turistické informační místo – TIM), je novinkou posledních let umístění na svislé prkno, které je do stromu uchyceno pouze dvěma vruty. Je to šetrnější, než dříve používané uchycení každé směrovky samostatně a směrovky nezarůstají do kmene (v případě odstranění TIM se „rána“ zacelí a ve stromu nezůstanou žádné hřebíky či šrouby). Tam, kde jiná možnost není, zapustí se do země sloupek a značení se umístí na něj (např. dlouhé úseky cest mezi poli a pastvinami). Z druhé strany (vlastníci i veřejnost) pravidla ale moc naplatí. Stávající legislativa zná pouze přestupek za poškození značení, jehož vymahatelnost je nulová. A my se proto snažíme jít cestou dohody a spolupráce s vlastníky a jsme rádi, když nám práce v lese, odstranění nebo poškození vlastníci ohlásí, abychom včas zajistili nápravu.To dobré, co nám turistické značení přináší je oboustranné poznání, tolerance, možnost vybudovat si osobní vztahy a nasměrovat turistickou veřejnost na cesty, kde se „ještě dá chodit pěšky“, ale zároveň to není konfliktní z hlediska vlastnických vztahů. A pokud po vzoru Rakouska či Německa (ale i např. šlechtických vlastníků pozemků na konci 19. století, kdy při vyznačených turistických rasách sami budovali rozhledny a výletní hostince a sami se nezřídka stali váženými členy KČT) k turistickému značení budeme přistupovat jako ke zdroji možného příjmu tam, kudy prochází, přinese naše současná práce užitek všem. Svým jménem a vahou své funkce předsedy KČT, oblast Karlovarský kraj tedy nenabízím potíže při pokácení stromu se značkou nebo TIM, ale vzájemný respekt a spolupráci při rozvoji turistického ruchu.
Ladislav Zoubek