Drsná, tajuplná, opuštěná a trochu i pochmurná krajina, oplývající neporušenou přírodou, uniká dosud pozornosti velké části české veřejnosti. Najdete ji v západních Čechách pod názvem Slavkovský les.
Nemohu jinak, než souhlasit. A přesto, že článek na webu Českého rozhlasu vyšel už v roce 2010, prakticky platí vše, co je dále psáno. Bylo by tedy škoda nechat toto pěkné povídání zapadnout v proudu času.
Krajina a osídlení
Krajina Slavkovského lesa vyplňující pomyslný „lázeňský trojúhelník“ na západě Čech vyzařuje osobitou atmosféru. Zalesněná, bažinami posetá a minerálními prameny protkaná náhorní plošina s chladným a vlhkým klimatem zaujme v prvé řadě svou neobydleností. Od jednotlivých lidských sídel vás dělí dlouhé kilometry putování. Malé poloopuštěné vesničky, na které narazíte, působí mnohdy jakoby z jiného světa – světa, jemuž se vyhnuly peníze, reklamy, ekonomický růst i shon a spěch dnešní neklidné doby.
Opuštěný ráz vtisknul Slavkovskému lesu hlavně odsun Němců po druhé světové válce. Tak zaniklo mnoho obcí jako například Krásná Lípa, Litrbachy-Čistá, Smrkovec, Třídomí, Vítkov, Vranov… Na území mnoha kdysi vzkvétajících vesniček potom v letech 1946–1948 vznikl výcvikový prostor „Vojenský újezd Prameny“. V této souvislosti stojí rozhodně za zmínku existence socialistické obce Rovná, jež byla postavena v letech 1967–1971 ve snaze znovuosídlit krajinu Slavkovského lesa. Byla vybudována podle sovětského vzoru, jako účelová ves pro pracovníky v zemědělství podle hesla: „Společně pracovat, společně bydlet, společně se bavit!“ Jak celý projekt dopadl a „kde soudruzi udělali chybu“ je nejlépe přesvědčit se na vlastní oči. Je to rozhodně neméně zajímavé, než překrásná příroda kolem.
Botanické vzácnosti
Slavkovský les mezi Mariánskými Lázněmi, Karlovými Vary a Františkovými Lázněmi připomíná svými pláněmi, bažinami, rašeliništi a lesy v mnohém Šumavu. Liší se však jedním osobitým přírodním fenoménem – prameny minerálních vod, či chcete-li kyselek. Ty zde vyvěrají na mnoha místech z větších či menších hloubek a představují vzpomínku na dávné doby vulkanické minulosti západních Čech. V podstatě se dá říci, že bažiny Slavkovského lesa živí svou vodou proslulé léčivé prameny v Mariánských Lázních.
Od Šumavy se Slavkovský les liší také výrazně pestřejším horninovým podložím, které má vliv na bohatší květenu. Unikátní jsou především ostrůvkovité lokality hadcových skalek tu a tam vystupující v krajině, které hostí řadu endemických druhů. Mezi kytky, jež zvlášť potěší oko, patří upolín, kosatec a prha arnika, která se dokonce dostala do ofi ciálního znaku chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.
Dvě asi nejzajímavější botanické lokality leží kousek vedle sebe u silnice Prameny – Nová Ves. První z nich se jmenuje Křížky a je chráněná v kategorii národní přírodní památka. Hadcový odlesněný hřbítek ozdobený třemi kamennými kříži hostí ojedinělé uskupení vzácných rostlin v rámci celé České republiky. Vlivem dlouhodobé extenzivní pastvy se tu vyvinula specifická vřesoviště s výskytem velmi vzácného svízele sudetského a endemického rožce kuřičkolistého. Bohužel lokalita je dnes nepřístupná z důvodu nadměrné návštěvnosti v minulosti, kdy docházelo k poškozování vzácné květeny. Na opačné straně silnice se rozprostírá další národní přírodní památka Upolínová louka. Kromě upolínu nejvyššího se na podmáčených loukách vyskytují například kosatec sibiřský nebo srstnatec májový.
Na Kladské jako v tajze
K nejnavštěvovanějším místům Slavkovského lesa patří osada Kladská, přístupná autobusovou linkou z Mariánských Lázní. Nachází se na náhorní planině a tvoří ji k lesu přimknuté nádherné dřevěné stavby v alpském stylu z druhé poloviny 19. století. Na okraji louky u silnice se krčí lovecký zámeček a stylová hospoda U tetřeva, kde je možno si vybrat některou z mnoha zvěřinových specialit. Ceny však nejsou vzhledem k blízkosti Mariánských Lázní a silně zastoupené německé klientele příliš lidové.Na druhé straně však kupodivu ani blízkost vyhlášeného lázeňského centra nezpůsobuje přelidnění této krásné lokality – i v době vrcholné turistické sezóny kolem poledne je tu klid a netrousí se tudy žádné davy.
Neodmyslitelnou přírodní kulisu Kladské vytváří tmavá hladina Kladského rybníka, jehož břehy zvolna přecházejí do močálů a rašelinišť, které jsou chráněné v kategorii národní přírodní rezervace. Část tohoto území si v minulosti získalo příznačný název Tajga.
Kolem břehu rybníka vede okružní, necelé 2 km dlouhá naučná stezka po nově zrekonstruovaném dřevěném chodníku. Kladský rybník byl vybudován ve středověku zároveň s umělým, 26 km dlouhým kanálem Dlouhá stoka, který z něj vytéká. Dlouhá stoka odváděla vodu až k dolům v okolí Horního Slavkova, kde se využívala k pohonu strojů. Z přírodovědného hlediska jsou nejzajímavější botanické zvláštnosti. Vyskytuje se tu například masožravá rosnatka okrouhlolistá, hojné zastoupení mají mechy a lišejníky. Na některých břízách lze spatřit až 30 cm dlouhé lišejníky – provazovku a vousatec.
Kyselky
Z Kladské, kde lze zaparkovat auto, se nabízí řada výletů do okolí. V parném létě jistě nejvíce potěší prameny minerálních vod. K těm můžete vyrazit například do blízké vesnice s výmluvným názvem Prameny. Kdysi v této malé obci fungovaly i lázně, dnes jsou z nich však jenom ruiny. Z několika pramenů je dnes k volnému použití Obecní pramen za mostem přes potok naproti horní autobusové zastávce. Chutná znamenitě! Kdybyste ho náhodou nenašli, pak dole ve vesnici narazíte v penzionu na pramen poslední záchrany – pivo.
Další osvěžující pramen odlišné chuti – Farská kyselka – vyvěrá 4 km jižně od Kladské a dostanete se k ní z Pramenů po modré značce. Přírodní vývěr v podobě rezavého kruhového bahniště uprostřed lesa je o pár metrů vedle podchycen a sveden do jímky v dřevěném altánku. Po posilnění železitou Farskou kyselkou bez problémů zvládnete další půlkilometr, jenž vás dělí od přírodní rezervace s nevábně znějícím názvem Smraďoch. Pojmenování je skutečně zcela na místě, jelikož z jezírka v rašeliništi uniká směs plynů s převažujícím sirovodíkem, který nelze nezaregistrovat ani při silné rýmě. Budete-li se držet dřevěného povalového chodníku naučné stezky, neměl by vám však uškodit ani sirovodík, ani masožravé rostliny, které v rezervaci čekají na svou kořist…
ÚDOLÍ TEPLÉ
Říčka Teplá vytváří jedno z nejhezčích krajinných uskupení v celé oblasti Slavkovského lesa. Hluboce zaříznuté údolí ozdobené strmými zalesněnými svahy a místy i skalními výchozy si možná nejlépe prohlédnete z oken železniční lokálky při cestě z Mariánských Lázní do Karlových Varů. Trať s několika mosty a tunely byla na přelomu 19. a 20. století citlivě vkomponována do okolního překrásného přírodního prostředí. Pokud byste se rozhodli pro pěší putování údolím, pak nastává trochu problém, jelikož téměř v celé délce probíhá velmi frekventovaná silnice. V nejzajímavějších částech lze však putovat po náspech a přes tunely železniční trati, které hostí řadu pozoruhodných biotopů.
POZOR NA BOLŠEVNÍK
Při toulkách Slavkovským lesem se kromě řady běžných i méně známých kytek určitě setkáte s bolševníkem velkolepým – cizokrajnou, invazní a prudce jedovatou rostlinou, která doslova zamořuje nekosené louky, okraje lesů, příkopy u cest a břehy potoků. Více než 2 m vysoká rostlina původem z Kavkazu byla v roce 1862 u nás vysazena na okrasu v zámeckém parku Lázní Kynžvart. Dnes je pohromou pro ekosystémy v mnoha evropských zemích, jedna rostlina vyprodukuje až 27 000 semen, jejichž klíčivost se uchovává po dobu 8 až 12 let, kořenový systém dosahuje až 3 m hloubky! Kde se objeví bolševník, přestává růst všechno ostatní. Tekutina z poraněné rostliny způsobuje vážná kožní poranění a dlouho se hojící puchýře, zvlášť nebezpečné je zasažení sliznice. Silně jedovaté jsou i nezralé plody.
Zdroj: http://www.rozhlas.cz/priroda/krasy/_zprava/slavkovsky-les–744949
Zdroj: http://www.nasepriroda.cz/